V neděli 1. Května se uskutečnil další zápas slovutného Buzuluku. Opět tvrdá umělka, tentokráte ve Kbelích. Nastoupili jsme se dvěma borci na střídání a říkali si co se asi semele, neb bývá pravidlem, že po dobrém výsledku je to trága. No a opět se to potvrdilo. Soupeř, který nás váhově převyšoval v poměru 3:1 hrál přesně to co nám nesedí. Zajištěná obrana a nakopávaný balóny na těžkotonážní útočníky. I přes tuto nepříjemnost jsme šli brzo do vedení, kdy dal gól nějakej útočník, už si ani nepamatuju, kterej to byl. Bohužel nás brzké vedení a nemohoucnost soupeře cokoliv kloudného vymyslet poněkud ukolébala a i přes pár dalších šancí, které měl Milan, Ondra i Marco se nám nepodařilo vedení navýšit. Jakoby nás ten fotbal přestal bavit a navíc jsme začali kazit neskutečný množství jednoduchých balonů. Soupeř tak mohl házet na naší bránu jeden aut za druhym a my měli co dělat, abychom ho ubránili. Bohužel se nepodařilo. V posledních vteřinách první půle tak soupeř vyrovnal.
O přestávce nenastalo žádný peklo ani hecování, v čemž rovněž může být chyba neb mě osobně se nějak nedařilo se probrat. Druhá půle začala, jak skončila první a to tlakem soupeře. Bohužel jsme nebyli schopní vzdorovat a soupeř zvýšil své vedení dokonce na tři jedna. Opět stylem, nákop, odtlačení a nastřelení, kdy třetí gól dokonce šel o tyčku do gólmana, a pak do brány. Byly to haluze a dalo to vzpomenout, jak jsme hrávali před lety my. Dvoubrankové vedení soupeře už nás naštěstí naštvalo, já dokonce začal křičet na spoluhráče i na sebe když jsem něco pokazil, což se mi moc nestává a najednou to byl jiný Buzuluk. Soupeře jsme zatlačili a bušili do nich, co to šlo. Já pálil dvakrát, bohužel z trochu těžký pozice a gólman zachránil, byť jednou čelem. Marco měl rovněž šance, jednou střílel ze slušný pozice, ale rána mu nesedla a pak šel dokonce sám na branku, bohužel za skákajícím balónem, který na tomhle povrchu není snadný zkrotit. Pak ještě Piso, který v první půli neudělal vůbec nic zvláštního, těsně nedosáhnul na nahrávku před prázdnou, kterou jsem mu tam v pádu dost prudce poslal. Nakonec snížení přišlo, když se pěknou ránou k tyči trefil Vořech a odčinil tak ty tři zakopnutý nahrávky, který mu budu připomínat až do konce jeho dnů. Snížení nás nabudilo ještě víc a byť soupeř občas zahrozil, neb jsme se hodně tlačili dopředu, tak jsme je k moc akcím nepouštěli. Obrana občasné brejky obětavě zachycovala, což odnesl Milan, kterýho rychle běžící soupeřův útočník nějak nezaregistroval a zkusil proběhnout skrze něj. Naštěstí se Milanovi nic nestalo, což je samozřejmě nejdůležitější, neb rána to byla pořádná a docela mi zatrnulo.
Bohužel už se nám přes všechnu snahu nepodařilo zápas alespoň vyrovnat. Z posledního rohu se mi ještě povedlo najít nabíhajícího kapitána, který se z voleje z deseti metrů do balonu pěkně opřel a jen to, že to nebyl hollywoodskej film mu zabránilo ve skórování. Po Marcově povedený teči týhle rány tak zazvonila tyč a sudí mohl písknout konec. Sám soupeř pak tuhle skutečnost kvitoval s povděkem, neb v šatně jeden z nich pronesl, "ty vole, kdyby to nepískl tak jsme ho tam za chvíli měli", doufám tedy, že mluvil čistě o fotbalových záležitostech.
Až do dna jsme si tak mohli vypít trest za všechny ty zápasy na škvárách, který jsme uhráli stejnym způsobem, to je betonem a nakopávanýma balónama. Závěrem jen dodám, že soupeř byl opět slušný. Hrál do těla, ale ne příliš tvrdě nebo zákeřně a tu výhru jim tak můžeme přát, stejně tak jako novou sadu dresů, páč ty maskáčový trika jim moc neslušej:-)
Závěrem jen přiznám, že za všechno můžu já, protože jsem zapomněl lentilky, což jsem nemoudře přiznal už před zápasem a kluci tak neměli motivaci. Nejlepší hráč zápasu, kterýho jsem za jeho příkladnou bojovnost i za tu bezvýznamnou příhodu, co se mu přihodila v prvním poločase zvolil, tak dostane zaslouženou odměnu v dalším zápase. Tak se Piso může těšit alespoň na něco, když už se nám tolik fotbalově nedařilo. A Kubovi vzkazuju, že zatím každej letošní soupeř i povrch by přesně svědčil jeho hře, takže přišel minimálně o šest vstřelených gólů a to mu žádná Polka nevynahradí (a nám ty body taky ne:-)
Tak snad příště, čeká nás těžkej soupeř, tak můžeme jen překvapit, což už se nám párkrát povedlo.
Hlavy hore, jsme Buzuluk WOE!!!
:-(
(Kuba, 3. 5. 2011 16:12)